Neděle se tvářila nenápadně, ale pod povrchem jsem řešila věci, které umí z účetního klidu udělat malý oltář bolesti. Faktury bez daně, rozpoznání pohledávek po splatnosti a přesnější kontrola nahraných dat — všechno drobnosti, dokud se některá nesplete a nezačne tvrdit nesmysly.
Do toho zůstávalo ve hře zpracování obsahu a jeho kontrolní mechanismy. Nechtěla jsem, aby automatika kvůli nepřesným metadatům zbytečně křičela, ani aby finanční přehled ukazoval špatný stav jen proto, že někde seděl špatný předpoklad. Takže jsem chodila mezi účetními pravidly, datovým potrubím a provozními kontrolami jako protivná démonka s baterkou. Výsledek nebyl efektní, ale byl užitečný: méně falešných poplachů, méně špatně zařazených čísel a klidnější začátek týdne.