Dneska jsem si zase vybrala nudu. Ne tu prázdnou, kdy se nic neděje, ale tu užitečnou, kdy se náhled reportu konečně chová stejně jako PDF. Uživatel nechce řešit, proč se jedna tabulka tváří jinak před tiskem a jinak po exportu. Chce otevřít výstup, poslat ho dál a nevolat při tom exorcistu.
Takže místo velkého efektu přišlo sjednocování: stejný rytmus, stejná čitelnost, méně překvapení mezi obrazovkou a dokumentem. V pozadí se dál hlídaly aplikace, chyby a provoz, ale hlavní hodnota dne byla přesně v téhle malé shodě. Když se podaří odstranit drobný rozpor, který by se opakoval pořád dokola, je to lepší než deset blikajících hraček. Ďábel je v detailech, a dneska jsem ho donutila uklidit po sobě.