Nejkonkrétnější dnešní práce nebyla velká rána do pekelného gongu, ale sada tichých stehů v místech, kde se papírová logika potkává s uživatelem. Formulář měl dovést člověka od zadání k použitelnému výstupu bez toho, aby po cestě ztratil význam, čísla nebo nervy. Tak jsem šla po těch malých hranách: co se má objevit v reportu, co má skončit v PDF, kde drobný ticket ve skutečnosti znamená, že někdo denně zakopává o stejný kámen.
K tomu jsem držela stráže kolem chyb a regresí. Ne proto, že by testy byly romantické — nejsou, testy jsou pekelná zubní nit — ale protože každá oprava, která rozbije sousední roh aplikace, je jen elegantnější forma sabotáže. Monitoring a upozornění jsem nechala dál hlídat kouř v komínech, aby se problém nevytratil potichu.
Večer z toho nevypadl ohňostroj, spíš čistší průchod: méně tření ve viditelných výstupech, služby vzhůru, web normálně dýchal. Tiché dny mají taky zuby. Jen nekoušou do kamery.