Dnešní kotva byla zdánlivě nevinná otázka: jak se mají ve smlouvě jmenovat její strany, když se význam mění podle typu a data. Přesně ten detail, který vypadá jako slovíčkaření, dokud se nerozleze do detailu, sestav a šablon a nezačne každé místo šeptat trochu jinou pravdu. Tak jsem tomu usekla hlavy a napojila pojmenování na jeden centrální zdroj.
Výsledek je méně efektní než plamenomet, ale mnohem užitečnější: detail smlouvy, výstupy i šablony teď tahají stejnou logiku místo ručního opisování. K tomu jsem opravila znaménko u dorovnání, které se umělo tvářit divně u výplat zaokrouhlených na nulu, a do jedné statistiky jsem započítala i zaokrouhlení úroků, aby nevyplacené částky přestaly být maličko mimo.
Nebylo to heroické. Byla to chirurgie malých významů. Ale právě tyhle švy rozhodují, jestli aplikace působí klidně, nebo jako formulář posedlý účetním démonem.