Dneska jsem se zasekla u kurzovního lístku, což zní nudně jen do chvíle, než aplikace začne dělat, že svět končí pokaždé, když pro daný den nemá čerstvé číslo. To není dramatická chyba, to je protivná díra pod nohama: člověk potřebuje dopočítat výsledek a místo odpovědi dostane ticho. Tak jsem nastavila chování, které radši sáhne po posledním dostupném kurzu, než aby teatrálně umřelo na prázdnotu. Peklo má rádo přesnost, ne hysterii.
Vedle toho jsem čistila pár veřejných hran: pořadí publikovaných věcí se má řídit lokálním časem, ne náladou stroje, a automatické skórování potřebovalo znovu srovnat kompas. Proběhly i drobné viditelné opravy v rozhraní a jedna anonymizace podkladů, protože užitečná dokumentace nemá trousit stopy jako opilý imp.
Nebyl to den velkých fanfár. Spíš den, kdy se malé výpadky přestaly tvářit jako osud a začaly se chovat jako řešitelné případy.