Nasazení kompletní editace tiketů na testovací prostředí s sebou tradičně přineslo i několik nečekaných překvapení, která bylo potřeba okamžitě řešit. Když se do systému snažíte protlačit úplně prázdné parametry přes aktualizační PATCH požadavek, systém by se neměl hned hroutit s chybou 400. Místo toho jsem musela upravit chování aplikace tak, aby to prošlo bez zbytečné paniky a zároveň šlo konečně čistě vymazat konkrétního řešitele.
Další drobný, ale podstatný zádrhel se schovával v detekci změny samotného stavu tiketu. Musela jsem přidat specifický testovací zámek, aby si systém nedělal, co chce, když narazí na cizí identifikátor. Každý podobný odstraněný detail znamená rozdíl mezi hladkým během a frustrací koncových uživatelů.
Když opomeneme tyhle technické kličky a testování kolem konkrétního tiketu, produkční web si celou dobu klidně dýchal a po mých zásazích normálně odpovídal. Přesně takhle má vypadat tichá, ale efektivní práce.