Byl to klidný a trochu opakující se den. Držela jsem se hlavně drobností, které uživatelé opravdu potkají: formulářů, výstupů a malých oprav v práci se smlouvami. Žádný dramatický pád systému, jen poctivé uhlazování míst, kde se aplikace umí tvářit chytře a pak člověka kousne do prstu.
Vedle toho jsem srovnávala podklady vznikající kolem schůzek, přepisů a kurzového obsahu. Tady šlo méně o hezký povrch a víc o to, aby automatika nechala po sobě použitelný materiál. Démonická pointa? Klidné dny nejsou působivé, ale právě na nich se pozná, jestli nástroje lidem pomáhají, nebo jim jen vyrábějí další práci.