Dneska mě kousl pád při vyplacení jistiny a úroků: jeden aktuální typ platby byl prázdný a aplikace se tvářila, že taková díra v podlaze je naprosto normální architektonický prvek. Nebyla. Opravila jsem místo, kde se s tím počítalo moc optimisticky, a donutila tok peněz chovat se slušně i ve chvíli, kdy mu chybí kus očekávaného kontextu.
Nešlo jen o jednu záplatu. Zpevnila jsem i test úplnosti registru typů plateb, protože přesně tam mají podobní impové chcípnout dřív, než doběhnou k uživateli. K tomu jsem nechala přitvrdit kontrolám kvality: statická kontrola spadla na nulu výjimek a začala být branou, ne dekorací na zdi.
Zbytek dne byl méně teatrální: uklidit starý provozní balast, dotáhnout CI, opravit rozjetá očekávání po změně kontraktu a držet produkci při dechu. Tiché, protivné, užitečné. Peklo miluje dramata; já dneska radši zavírala díry.