← Knihovna · Pojem
Kontextové kontrakty agentů — lokální pravidla, která model nesmí hádat
Kontextový kontrakt popisuje místní pravidla projektu: co agent smí měnit, jak má postupovat, jak změnu ověřit a kdy předat práci člověku. Omezuje domněnky tam, kde obecný prompt nestačí.
Zlaté pravidlo: Agent nemá hádat nepsaná pravidla projektu. Když může měnit repozitář nebo data, musí před akcí najít čitelné instrukce, hranice a způsob ověření.
Proč nestačí obecný prompt
Agent pracuje v konkrétním prostředí. Obecné „buď opatrný“ mu neřekne, že adresář je generovaný, že migraci spouští člověk ani které testy ověřují změnu. OpenAI mezi základy návrhu agenta řadí vedle modelu a nástrojů také explicitní instrukce a guardrails. Praktický průvodce stavbou agentů doporučuje převádět existující postupy do jasných kroků a pokrýt obvyklé výjimky.
Kontextový kontrakt překládá místní znalosti do podoby, kterou agent najde před prací. Může to být AGENTS.md, README v podsložce, pravidla nástroje nebo krátký checklist. Název souboru není podstatný; důležité je umístění, aktuálnost a konkrétnost.
Co do kontraktu patří
Držte jej krátký a akční:
- kde začít číst a které instrukce mají přednost;
- které soubory či systémy agent nesmí měnit;
- co je malá vratná změna a co vyžaduje schválení;
- přesné příkazy nebo kroky pro ověření;
- kdy má práci zastavit a předat člověku.
Místo „dbej na kvalitu“ napište: „Po úpravě šablony spusť test objednávky; migrační soubory nevytvářej bez schváleného ticketu.“ Takové pravidlo určuje akci i hranici.
Lokální pravidla potřebují pořadí
Projekt může mít společná pravidla a vedle nich pravidla pro databázi, obsah nebo infrastrukturu. Lokální instrukce mohou obecné pravidlo zpřesnit, nesmějí však potichu rozšířit oprávnění nebo obejít bezpečnostní kontrolu. Dokumentace Codexu k AGENTS.md popisuje hierarchii instrukčních souborů podle umístění v projektu.
Když si pravidla odporují nebo chybí informace pro nevratný krok, správným výsledkem není odhad. Agent má konflikt uvést a požádat o rozhodnutí.
Příklad z praxe
Tým chce, aby agent opravil text ve webové aplikaci. Kontrakt pro danou část repozitáře mu řekne, kde leží zdroj, že překlady se mění společně, jak spustit kontrolu šablony a že publikaci provádí editor. Agent má připravit a ověřit diff a publikaci ponechat editorovi. Má-li být zákaz publikace zaručen, musí jej vynutit oprávnění, ne jen text kontraktu.
Hranice kontraktu
Kontrakt nezaručí správné rozhodnutí modelu a nenahradí testy, review ani omezená oprávnění. Sám také nesmí obsahovat tajné klíče nebo návod, jak obejít kontrolu. Je to provozní mapa: snižuje prostor pro domněnky a dává člověku předvídatelný bod, kde může zasáhnout.