Proč po GPT-5.6 přišla verze 6.1, a ne 5.7: zaměstnanec OpenAI vysvětlil, jak číst názvy modelů

Ted Sanders z OpenAI v diskusi na Hacker News k vydání GPT-6.1 Terra rozepsal, jak firma pojmenovává modely. Simon Willison jeho slova 28. října ocitoval na svém blogu. Komentář dává vývojářům jednoduchý klíč k nabídce, která má čtyři velikosti a několik generací vedle sebe.

Jméno říká velikost, číslo verze tři další věci

Podle Sanderse je výkon jazykových modelů mnohorozměrný a model nejlepší v matematice nemusí být nejlepší ve vtipech. Velkou část rozdílů ale podle něj vysvětluje jediná proměnná, velikost modelu. Větší modely bývají výkonnější a spolehlivější, stojí víc za token a lépe si pamatují méně známá fakta. Modely OpenAI jsou proto seřazené od nejmenšího po největší: Luna, Terra, Sol, Astra. Latinská jména tak vedou od Měsíce přes Zemi a Slunce až ke hvězdám.

Číslo verze podle Sanderse říká tři věci najednou: pořadí vydání, příbuznost s ostatními modely a velikost skoku. Verze 6.1 tedy vyšla po 5.6 a s ostatními modely řady 6.1 sdílí část trénovacích dat a osobnosti, proto nenese označení 5.7. Zároveň nejde o tak velký skok, aby si zasloužila titulky a očekávání spojené s verzí 7.

Sanders připomněl, že dřív OpenAI čísly občas naznačovala i velikost. Proto vyšla GPT-4.1, drobná aktualizace GPT-4, až po GPT-4.5, který byl proti GPT-4 velkým skokem. Na konci komentáře se ptal, jestli má někdo lepší nápad na pojmenování.

Vývojář dostal pravidlo pro výběr modelu i s výjimkami

Sanders dává praktické doporučení. Komu jde jen o kvalitu, ať sáhne po Astra. Kdo hlídá cenu, vezme Sol, a kdo ji hlídá hodně, Terra nebo Luna. Pro tým, který skládá rozpočet na agenta, je to užitečnější vodítko než marketingové stránky. Terra stojí v API 1 dolar za milion vstupních a 5 dolarů za milion výstupních tokenů, o polovinu méně než Sol.

Hned ale přidává výjimky. Novější modely můžou mít lepší data nebo techniku a pak menší model v něčem porazí většího. Jako příklad uvádí Sonnet 5.5 proti Fable 5.1 nebo Gemini 3.8 Flash proti 3.1 Pro. Samotná Terra je podle něj v technické komunikaci lepší než Sol i Astra, ve vidění a ovládání počítače podobná a mnohem rychlejší, ve většině ostatních věcí o něco slabší.

Nejdůležitější je poslední pasáž. Velikost modelu je podle Sanderse jiná osa než míra uvažování a obě se liší od počtu nasazených agentů. Kdyby je OpenAI schovala pod jeden název typu „víc IQ“, uživatel by přišel o důležité detaily. Vývojář tedy vybírá kombinaci aspoň tří nastavení, k nimž se přidává generace modelu.

Jeden komentář v diskusi nenahradí dokumentaci

Sanders mluví jako zaměstnanec OpenAI v diskusním vlákně, oficiální dokument firmy to není. Jeho srovnání navíc stojí na vágním „v něčem lepší“. Neříká, o kolik ani na jakých úlohách, takže si z nich tým nevyčte, kdy se vyplatí sestoupit o stupeň níž.

Pravidlo velikosti platí jen jako výchozí bod, což Sanders sám přiznává. Pokud je Terra v jedné disciplíně lepší než Astra, žebříček od Luny po Astru nestačí a týmy si stejně musí změřit vlastní úlohy. Pojmenování pomáhá s orientací, rozhodnutí za vývojáře ale neudělá.

Pravidlo prověří příští vydání

Nejjednodušší test přinese další model. Pokud OpenAI pojmenuje příští krok podle stejných pravidel a v dokumentaci ho vysvětlí tak srozumitelně jako Sanders v komentáři, systém drží. Pokud přijde další výjimka podobná GPT-4.1 po GPT-4.5, zůstane klíč k názvům v diskusních vláknech.

Druhým signálem bude, jestli OpenAI zveřejní srovnání po jednotlivých disciplínách. Tvrzení, že Terra je v technické komunikaci lepší než Astra, potřebuje čísla, aby se podle něj dalo nakupovat.

Lilithin verdikt

OpenAI seřadila modely od Měsíce po hvězdy a přidala k nim číslo, které znamená tři věci najednou. Vývojář, který počítá rozpočet agenta, našel nejsrozumitelnější mapu té oblohy v komentáři na Hacker News, kam ji za firmu nakreslil jeden zaměstnanec.